Tak jsem se rozhodl,že zas něco vygeneruji ze svých mozkových závitů. Ale o těch malých štěnicích zatím není ještě pořád co psát. A tak bych snad mohl napsat o jednom skřítkovi....
O skřítcích se toho ví celkem dost. Jsou malí,rozpustilí,každou chvilku špinaví,hubatí,ale také velmi veselí a hraví.Skřítci jsou zákonem chráněni. A máme je rádi. Tedy alespoň ve většině případů to tak je. Jednoho takového skřítka opečovávám. Sic jen každý druhý týden a opečovávání tohoto druhu mi teprve začalo nedávno,ale již teď vím,že to nebude žádná prča... Ale chtěl jsem to tak, protože chci mít jistotu,že ze skřítka vyroste slušný chlapík. Po tomto týdnu jsem se utvrdil v několika věcech: skřítci trpí výpadky sluchu a když jim uši fungují,stejně v nich mají nastaven spamový filtr.Za spam je u nich považováno vše,co by je chtělo, byť jen trošku,umravňovat či zklidňovat. A nedej Bože (pardon!),když je přiložena příloha s nějakým konfiguračním souborem ! To se buď stávají uši skřítka nepoužitelné,nebo celý skřítek. Vypíná mozkové funkce,celý ztuhne a výraz očí by se dal připodobnit pohledu duševně nemocného pacoše,který se již dvacet let účastní pouze jednoho hudebního festivalu. Na druhou stranu,pokud skřítkovi necháte prostor pro seberealizaci a osobně se účastníte,je s nimi veliká sranda. A občas z nich padají perly v podobě úžasných větných spojení. Skřítek má totiž komunikační schopnosti rovné své výšce. Čím menší skřítek,tím menší slovní zásoba,ale tím větší zábava. To by bylo pro dnešek asi vše. Jen na doplnění:můj skřítek se jmenuje Jakub a jsou mu tři a půl roku....
Žádné komentáře:
Okomentovat