Ne, že bych v současné době nějakou disponoval, ale představa je to pěkná.
Známý nás nedávno pozval do divadla. Tedy hlavně skřítka. Šlo o pohádku, kterou na závěr jakéhosi festivalu sluchově postižených dětí hrál v našem divadle podle přízvuku některých účinkujících, soubor z Brna nebo alespoň z blízkého okolí této metropole.
Pro děti šlo asi opravdu o pohádku, pro mne spíše o dětské představení. Nějak mi tři hlavní hrdinové, vystupující v montérkách s laclem, s pohádkami mého dosti vzdáleného mládí nejdou dohromady. Prostě mám pohádky spojeny s promiskuitní Boženou Němcovou, Popelkou s třemi ořechy, sestrou Červeňáčka s Československým vlčákem (všímejte,jak jsem k té kynologii tíhl od mala), nádherně obrostlým lesním mužem s pařezem na hlavě, nebo roztomilým hmyzožravcem, postrachem všech zahrádkářů.
Je pravda, že v době vlády rudých vrahů by toto představení sklízelo velký úspěch i u dospělých a zcela jistě by bylo zařazeno na černou listinu. Oni totiž ti tři hlavní hrdinové – bratři,které ztvárnily dvě slečny a jeden mládenec, se rozhodli, že se vydají pryč – za komíny
(všímejte – pryč ze smogu a špíny a zničeného životního prostředí).Dostali se k jakýmsi pěstitelům melounů (jižní,slunečné kraje!),kteří se maskovali velikými hlavami a mluvili divnou,nesrozumitelnou řečí (tady by již pochopil o co jde i nejnatvrdlejší předseda stranické buňky). Zajímavě byl i naznačen přesun tří bratrů do vysněné země. Letěli na velkém čápovi. (Ho,hó. Jasná narážka na tolik oblíbené ultralighty, nezachytitelné radary! )
Jako vypravěč se angažoval zlotřilý dědek, který se zprvu tvářil,že je hodný pohádkový dědeček a při tom kradl veškeré buchty, které měly být potravou pro hodného obra. (Tady není snad nic vysvětlovat.)
Samozřejmě vše skončilo dobře, buchty byly objeveny, dědek díky bratřím zpacifikován a odmaskovaní zemědělci se vrátili z emigrace zpět domů. Z tohoto pohledu se mi to představení začíná zpětně i zamlouvat. Skřítkovi a ostatně všem přítomným prckům se líbilo okamžitě. Což potvrzuje, že děti jsou velice vnímavé a mohli bychom se od nich mnohému učit. Nakonec si repliky došly na pódium , kde průchodem kulisy, která vyjadřovala obří tlamu, dokázaly, že v nich vyrůstá odvážná generace a byly odměněny po opravdové buchtě.
Po představení jsme si došli i se známými a jejich skřítkem na oběd do vcelku pěkné vinárny, kterou se ten můj snažil vyzdobit kečupem, který si poručil k hranolkům. Díky otcovské autoritě jsem vše zvládl a tak ušetřil za vystěhování vinárny,vymalování,nastěhování nábytku zpět a ušlý zisk. Nakonec jsme se všichni ještě přesunuli do naší jeskyně, kde jsme popili kávu, něco málo poplkali a nakonec s prckem udělali návštěvě pápá. Skřítkovi se tento den velmi zamlouval a to bylo to hlavní. A protože se rozhodl, že do divadla budeme chodit pravidelně, chodím nyní častěji kolem vývěsky .
Jako malý závdavek si dáme zítra Den záchranářů. Tak snad bude pěkně.
Žádné komentáře:
Okomentovat